Do Kolumbie: Tři bonanzy Santa Marty

Bonanza, neboli zlatá éra je období, kdy se kraji daří. Každý růst má i pád, aby mohl znovu růst. A tak domorodý Pedro vypráví, jak během svého života zažíval tři éry prosperity kraje v horách Sierra Nevady.

I. Bonanza

V padesátých letech byly kopce hor zalesněné. Vláda chtěla podpořit zalidnění a tak darovala zemědělcům půdu, aby osídlili kraj. Dřevo by se prodávalo dobře, ale terén byl nedostupný. Cenu zvedala doprava. Na vymýcených kopcích se ale dařilo konopí. Éra hippies si žádala 'dát si svého práska'. Vláda neměla o pěstování konopí zájem, a proto použila chemii, která měla pěstování konopí znemožnit. Tento zásah si však vybral svou daň. Nejen, že nerostlo konopí a farmáři přišli na mizinu, ale nerostlo ani kakao ani káva. Nerostlo nic. Psala se polovina sedmdesátých let a končila první zlatá éra kraje. Lid chudl.

Pozn.:

V době vysoké produkce konopí se vesničce El Mamey začalo řikat Machette. Farmáři se s tržbou vrátili do hospody. A po pár pivech je každá roztržka vážnější... a o slovo se hlásila mačeta u pasu...

II. Bonanza

Byla jedna rostlinka, která dokázala růst i v poškozené půdě. Dokonce rostla hojně! Byla to KOKA - pro domorodce - posvátná rostlina. Původní záměr medicíny se vytratil. Na scéně se objevil Pablo Escobar a jeho 'Narcos'.

Na rozdíl od konopí, koku lze sklízet (otrhat listy) až 4x ročně. Dříve holé keře, místy až stromy, dorůstaly a farmářům se zase dařilo. Narcos je sice obral o 50% výdělku, ale i tak měli peníze.

Vláda opět zakročila chemicky. Práškování ani postřiky však tentokrát neúčinkovaly. Farmáři postříkali stromy vodou a sklizeň byla zachráněna. Obchod s kokou kvetl až do roku 2007, kdy vláda opět zasáhla. Tentokrát poslala vojáky a ti vykáceli většinu stromů. Na pěstování koky bylo nutné získat povolení a vše začalo podléhat kontrole. Farmáři byli opět bez prostředků.

III. Bonanza

Aby vláda zabránila obnově pěstování koky, nabídla farmářům podporu při pěstování kávy a kakaa. Zároveň se začaly otevírat brány turismu. Mezi prvními průvodci byl i Pedro. Po drobných konkurenčních bojích se ustálil počet agentur na čtyřech. Tyto agentury zaměstnávali 36 guidů.

V dnešní době je šest agentur v Santa Martě. Každý den vyráží skupinky do ztraceného města. Díky turismu mají lidé větší a hlavně legální příjmy, než jaké měli v období obou předchozích bonanz. Z výdělků podporují i místní kmeny, vzdělávají nove guidy z řad farmářů, ale i z domorodých kmenů.