Město má pár parků, promenádu u pobřeží a kostelík, jinak odpovídá představě ne příliš upraveného kolumbijského města. Je ale strategickým bodem odkud se dá podnikat poměrně hodně výletů.
Kakaová Mishelle
Ubytování máme v Cacao hostelu. Recenze nelžou, jsou tu neskutečně milí. Recepční Michelle, mladá Venezuelanka, dokáže svým přístupem a vyprávěním o aktivitách opravdu nadchnout. Takže si nakonec trek do ztraceného města vezmeme od hostelu. Cena je stejná a ještě možná díky review na Tripadvidoru pomůžeme Mishell k pozici "zaměstnanec měsíce"! Povídali jsme si i o Venezuele, ale o tom až v některém z dalších příspěvků. Teď bude průzkum města a zítra Tayrona Park.
Ve víru centra
Je to s podivem, ale přesto, že jsme na křižovatce aktivit, ve městě je minimum prudičů. Je tu tedy znatelně více chudých Venezuelanů, ale i tak žije celé centrum klidnějším duchem.
Místní "rybárna" a lahůdky nám prakticky ukazují rozdíly mezi druhy cevichů, promenáda u přístavu žije večerním životem. Tu se slaví narozky, tamhle se 'bojuje' ve vodě. O kousek dál pečou kukuřičné placky s guacamole, prodejci nabízejí mango posypané solí a zakápnuté limetkou a otravný zmrzlinářský zvoneček je slyšet hned z několika stran.
Hamaky čekají, načerpáme síly na trek národním parkem Tayrona.
Žádné komentáře:
Okomentovat